neděle 28. února 2016

Magie a 21. století aneb, jak to vidím já... Část 2.



Mimosmyslové vnímání

Všechno co jsem popsal v předešlém, jsou jen všeobecné rysy, které mohou být velmi obměňovány a které se dotýkají jen předběžných psychických cviků.
V předešlé části jsme si ukázali, že kromě materiální skutečnosti existuje ještě ona realita, kterou není tak snadné pochopit či uchopit. Abychom do ní mohli vstoupit, musíme doslova zavřít oči před vnějším světem. Tady je na místě varování, nikdy to nedělejte z pozice slabosti a nejistoty. Hrozí vám, že uniknete všedním starostem do chimerického světa, který si přizpůsobíte podle svých představ, či cizích návodů, ale tento svět chimér bude mít s magií a esoterikou společného tolik jako film Dívka na koštěti:-)))

Proto znovu zdůrazňuji, je důležité, aby se člověk vydal na nelehkou cestu z pozice síly, s odhodláním postavit se osudu tváří v tvář a být přitom s chladnou hlavou zakotven v realitě. Proto je psychická příprava tolik důležitá.

Pokračování zahrnuje praktiky, které jsou poněkud obtížnější, ale pro mága důležitější. Následující techniky jsou určeny těm, kdo mají problém s vlastní váhavostí, či nevyrovnaností, ale i těm kdo chtějí mít svůj psychický vývoj pod kontrolou.

Každé ráno po probuzení, zůstaňte sedět na lůžku, uklidněte svou psychiku dýchacími cviky  a soustřeďte se na své myšlenky a na své tělo. Toto soustřeďování může mít podobu tzv. focusingu. Je to meditační technika pro dosažení prožitku sebe sama, či zkušenosti sebe sama a má směřovat k vyřešení problémů. Je to jakýsi vnitřní dialog, který může vypadat následovně.

Jak mi je ?...
Neodpovídejte si hned, čekejte, co samo přijde, ať je to cokoliv, pouze své pocity registrujte.
Co mě v tomto okamžiku tíží?
V okamžiku, když problém vyplave na povrch, nezkoušejte do něj proniknout, ale pouze prožívejte své pocity, které objevený problém vyvolal. Běžte dál za svými pocity...
Co je hlavní při tomto pocitu?
Čekejte opět co se objeví, slova, obrazy, pocity...
 Zkuste potom proniknout do slov a obrazů hlouběji.
Hodí se tato slova (obrazy) k pocitu, který mám?
 Pokud tělo cítí, že všechno souhlasí a ladí, vše navozuje příjemný pocit, tak se snažte tento pocit pohody v sobě zafixovat. Potom nechte své tělo odpovědět na další otázku.
Jak by se tělo cítilo, kdyby bylo všechno v pořádku?
V okamžiku kdy pocítíme reakci, podařilo se nám pootevřít brány vlastního nevědomí a tím i bránu k širší podstatnější realitě. Pokud vám tento postup připomíná NLP (neurolingvistické programování) vězte, že magie a psychologie k sobě mají dosti blízko.

Věřte mi, že po několika týdnech cvičení pocítíte vnitřní klid, pocit určité volnosti a spokojenosti, vaše vůle získá nadvládu nad vaším pudovým já. Postupně přidávejte do této auto analýzy i prvky soustředění se na úkoly, které vás ten den čekají. Všechno směřuje k upevnění vůle.

Později je možné přikročit k pokusům s mimosmyslovým vnímáním. Do této oblasti, patří například schopnost objevit v mysli informaci, která nepochází ze žádného známého zdroje, t.j. přijímání představ či myšlenek pocházejících od druhých lidí. Termínem telepatie označujeme přenos myšlenek, naproti tomu jasnozřivost je termín pro vidění obrazů, které by, z materialistického hlediska, měly být nedosažitelné - například proto, že se viděné události ještě nestaly, nebo proto že pocházejí od osoby, která není již mezi živými.

Další kategorií je psychometrie. Termín označuje schopnost čtení z neživých předmětů. Osoba obdařená touto schopností, dokáže zachytit dojmy, či obrazy, které se vztahují k historii daného předmětu, nebo k minulosti toho, kdo jej kdysi vlastnil.

Pokus, zda máme tuto schopnost, je poměrně jednoduchý. Do čistých obálek můžete vložit dopisy známých a trénovat zda uhádnete, čí dopis držíte v ruce.
Obecně se dá říci, že každý kdo se rozhodne trénovat mimosmyslové vnímání by měl okusit esoterickou zkušenost vlastního já s využitím některé z klasických pomůcek jako jsou například horoskop, kyvadlo, virgule atd. Postupné zasvěcování do práce s pomůckami a technikami, soustředění na jejich studium je mnohem jednodušší a přirozenější cesta, než se frustrovat nepovedenými pokusy se Zenerovými kartami a pod. Nehledě na to, že práce s pomůckami i základy astrologie jsou nezbytné pro další magický výcvik.

Pravda je taková, že skutečných jasnovidců, telepatů či proroků - tedy jednoznačně nadaných jedinců, je velmi málo. Na druhou stranu je stejně velmi málo lidí, v kterých nedřímají paranormální schopnosti vůbec. Rozvinutí latentních schopností je především otázkou opravdového zájmu tvrdě pracovat na svém psychickém rozvoji. Mág v této fázi usiluje o vyšší schopnost vnímání a poznání. To se během cvičení a studia projevuje jako krátké záblesky osvícení. Jak magický trénink pokračuje, jejich trvání se prodlužuje.

O lásce

V předchozích částech jsem nezmínil jednu věc, která je schopná vybudit lidského ducha i v jeho "nejhlubších úkrytech". Není to látka, pocit, nebo vjem či hudba. Je to cosi vyššího, nebo cosi horšího, podle toho jak to člověk užije...

Je to láska. Láska ať už v jakékoliv podobě, cit který pudí muže k ženě přes všechny překážky, láska ke kráse, pravdě, neznámu, zkrátka láska je velkým hybatelem. Láska má dvojí realizační cestu - dole plození, nahoře extázi...

Z tohoto pohledu lze potom říci, že magie je vědou lásky.
A jak je na tom magie, mágové a láska, či sex? Patrně vlivem pohádek je představa mága pro většinu lidí stylizovaná do podivné shrbené, zachmuřené postavy, pro kterou je erotika naprosto něco cizího, či přímo nepřijatelného. Je to samozřejmě nesmysl. Stejně jako představa mága, co by bizarního devianta přečerpávajícího hektolitry panenské krve...

Stejně tak není možné domnívat se, že všichni okultisté mají stejné choutky jako např. A. Crowley, že?
Dále je třeba mít na paměti, že kdo prchá před láskou, nedovede ji nikdy odolat. Ten kdo se obrací k magii, aby vyhověl své zamilované vášni, je buď nevědomec, nebo hlupák. Žádá zbraně k útoku v okamžiku, kdy se již přiznává, že je poražen. Mág nesmí být zkrocen láskou, stejně jako jí nemá být neznalým. Jestliže má být mág schopen odolat hněvu a nenávisti, má být schopen uřídit i mocnou sílu, které se říká láska.

Jediné omezení je to, že naprostá sexuální abstinence se vyžaduje před magickým Velkým Dílem (je to 40 dní).

Muž nesmí zapomínat, že je pouze jedním z psychických pólů lidstva a že jeho myšlenka může nabýt účinku pouze tehdy, prošla-li působností ženského mozku.

Ani sebe nadanější jedinec nezmůže nic, pokud necítí podporu spřízněné duše, protože rozdělení lidské bytosti na dva póly (animy-anima, jing-jang atd.), vzájemně se doplňující, je realitou.
Ale jak psychická bytost pokračuje ve svém rozvoji, tak podle Kabaly je mudrc, zasvěcující své noci kultu pravdy, stále více podporován přítomností sesterské astrální bytosti, která obětuje svůj osobní vývoj vývoji svého oblíbence. Podle Kabaly je to jedno z nejhlubších arkán "mysterií lásky".

Nicméně je třeba říct, že dnešní doba není právě nakloněná hledání pravdy. Ti kteří zasvětili život probádání záhad, které vždy vzrušovaly lidstvo, jsou většinou prohlašováni za blázny a snílky.

Nálepku cvoků dostávají od těch, pro které je studium pouze trapnou nezbytností na cestě k postavení a kariéře, cestou k pevnému zahnízdění v nomenklatuře, která jim zajistí peníze a klidný život. Jsou to většinou ti kteří měkce usazeni na svých postech, kam je vyneslo pletichaření, dogmatismus a protekce, kritizují hledače jediné pravdy a označují je za "iracionální blouznivce" (zdravím pane Grygare).

Stačí si uvědomit jedno. Tak jako moudrost každého soudného člověka spočívá v rozeznání milující ženy od prostitutky, spočívá první povinnost mága v tom, aby rozeznal pravou lásku všude, kde se projevuje, stejně jako v tom aby dokázal ukázat na ty, kteří zneuctívají chrám pravdy.

Pár slov k otázkám dobra a zla

V okamžiku kdy dojde na diskusi o Magii, či esoterice, vždy se téma tak nějak zvrhne na řešení otázek dobra a zla, černé a bílé magie a pod.

Pokusím se odpovědět na tyto otázky na těchto stránkách. Vzhledem k tomu, že se na stránkách snažím konfrontovat tradiční magii s poznatky konce 20. století budou i mé odpovědi v tomto duchu. Upozorňuji, že mé názory jsou pochopitelně silně subjektivní a nemusíte s nimi souhlasit.

Některým lidem se zdá, že jsou věci kolem "vyššího poznání" jaksi chráněny automaticky proti zneužití už tím, že jsou esoterické. Domnívají se, že není možné dosáhnout poznání bez svědomí. Že esoterní prožitky očišťují každého, kdo jimi projde od "zla"...
Na druhé straně ale mluví o "černé" a "bílé" magii.

Kde tedy je pravda a odpověď?

Mám obavu, že nikde. Takto formulované zadání otázky je totiž nesmyslné. Nelze nahlížet na otázky zla a dobra zkušeností, kterou formuje morálka, která je nám vštěpovaná od malička a která je silně ovlivněna křesťanstvím. Díky tomu, že jsou nám "pravdy" této morálky vtloukány do hlav od dětství, většina lidí je chápe jako "pravdu" a vůbec je nebere jako jedno z dogmat, kterých mohou existovat stovky dalších.

Zkrátka a dobře Zlo a Dobro jsou jen a pouze slova, v lepším případě pak filosofické kategorie, nemajíce s realitou nic společného.
To co nám připadá jako zlé a ďábelské, může být z jiného úhlu pohledu shledáno bezvýznamným, nebo smysluplným, či prospěšným.

Skvělým příkladem nerozpoznatelnosti hranic dělící zlé od dobrého, je filosof a mág, největší osobnost magie v posledních dvou stoletích - Aleister Crowley.
Edward Alexander Aleister Crowley se narodil v 12. říjnu 1875 v Anglii v Leamington Spa a zemřel v Hastings, Anglie, 1. prosince 1947.

Tohoto muže lze právem označit jako poněkud rozporuplnou osobnost. O lecčems svědčí nekrolog, o který se zasloužily noviny Sunday Express. V článku ho označily za nejzkaženějšího muže století.

Dokonce i A. Hitler s oblibou citoval z jeho Knihy zákona a proto byl Crowley často označován za inspiraci satanských rituálů běžných v "třetí říši". Pravda to samozřejmě není, byl to člověk hodně divný, ale až takový blázen ne. Krom toho fašismem a nacionalismem pohrdal a odsuzoval tyto směry politiky jako infantilní oblbování lidí.

Sám Crowley prohlašoval, že potěšení je jediným smyslem života a jeho sexuální výstřelky a zaujetí poněkud bizarními praktikami pravidelně pohoršovaly "slušné" lidi. Sám sebe často označoval za Zvíře (myšleno apokalyptické zvíře 666). Proslul schopností ovládat lidi na dálku, což pravidelně a s chutí demonstroval na veřejnosti. Netajil se ani svým pohrdáním lidmi a náboženstvím.

Část jeho osobnosti možná demonstruje i následující báseň:

Hymnus k Satanovi 
Aleister Crowley


Uctívám tebe, Králi Zla,

tělem, jímž jsi byl stvořen
- k obrazu Ďábla.
S nevinností, vášnivě,
Tebe já uctívám, Králi Zla!
Uctívám Tebe, Pane Zlomyslnosti,
Duší, jíž jsi byl tvarován.
Krásný jako kalich lilie,
při temném slunci odhalen.
Tebe já uctívám, Pane Zlomyslnosti!
Při žízni, krutém dychtění,
Po věcech nekonečných, neslýchaných.
Sny záhuby a loupení --- 
Písně, v nichž slovo boha očekávat nemůžeš.
Písně zločinu --- a písně dychtění ---
Při chmurných očích Ďábla,
Jež pusté a neplodné se třpytí.
Tebe já uctívám, Králi Zla,
Těmito rty, suchými a hořkými,
Jako pusté oči Ďábla!
Já uctívám Tebe - invokuji Tebe,
Já pokořuji Sebe před Tebou,
Formulemi, jež jednou probudí 
chtíč chaosu - Já uctívám Tebe.
Já uctívám Tebe --- Já invokuji Tebe!
Překlad: Dan Koukol

Máme tedy před sebou zvrhlého satanistu, sexuálního devianta, Zvíře posedlé manipulací s ostatními?
Příliš jednoduché, věřte, takovéto hodnocení by bylo předčasné.

Aleister Crowley byl obdivuhodně činorodý a pracovitý člověk a obrovskými zásluhami v magii. V roce 1905 se pokoušel sloučit tři konkurenční řády - Golden Dawn, Astrum Argentum a anglickou odnož Astrum Argentum.
V roce 1906 v Číně dosáhl stupně Mistra chrámu. V roce 1912 dosáhl 10. stupně Řádu chrámu orientu - "nejvyšší a nejsvatější král" a zastupoval Řád v Británii a Irsku. S titulem směl používat svaté templářské jméno Bafomet. Tím také podepisoval své dopisy. Napsal okolo sta děl a traktátů, přednášel své filosofické úvahy do nesmírné hloubky. Napsal knihu o józe, údajně nejlepší, která byla napsána. Poznatky o astrologii shrnul v knize Astrologick, stejně jako magii věnoval své stěžejní dílo Magick. Kniha The Book of Thoth je vynikající studie o tarotu. Jeho Tarot, který naprosto geniálním způsobem sjednotil s astrologií, je neprůstřelný a vysoce funkční systém.
777 and other Qabalistic Writings se věnuje symbolice kabaly. A samozřejmě Liber al vel Legis  - Kniha Zákona - je to mystická báseň tvořící jádro jeho mystického systému - Thelemy. Je zajímavé, že sám se za autora Knihy Zákona nikdy nepovažoval. Tvrdil, že mu bylo dílo nadiktováno bytostí jménem Aiwass, roku 1904 v Káhiře.

Přitažlivost mága spočívala a stále spočívá v tom, že prosazoval především svobodnou vůli. Podle něho má každý svojí vlastní cestu a vytváří si vlastní životní styl. Nikdo nepotřebuje kněze, nebo soudce aby nám říkali jak se chovat, či jednat. Magii definoval jako vědu a umění působit změny ve shodě s vůlí.

Jaký tedy byl? Zlý, nebo dobrý? Cítíte už nesmyslnost této otázky?

Problematiku bych rád ilustroval i na dalším příkladu. Dovolím si odcitovat výňatek z knihy Stanislava Grofa - Dobrodružství sebeobjevování. Jedná se o popis zážitků po aplikaci dávky LSD:

Nejobtížnější částí tohoto zážitku bylo ztotožnění s ďáblem, principem zla ve vesmíru. Kdesi proti mě se krčilo nejodpornější a nejnebezpečnější stvoření a přehlíželo celé místo. Mně nezbylo nic jiného než se jím stát, plně se s ním ztotožnit, s touto nanejvýš opovrženíhodnou bytostí. Stal jsem se Hitlerem, Generálem smrti. Pociťoval jsem čirou nenávist, jediné po čem jsem toužil, bylo zabíjet, působit bolest, přinášet lidem utrpení. Bylo to velmi bolestivé, ale musel jsem to udělat. Nemohl jsem uvěřit, že je ve mě tolik nenávisti. Cítil jsem tuto nenávist jako něco hmatatelného - zlovolnou černou substanci nebo určitý druh mocné temné energie.


 Cítil jsem přítomnost démonické bytosti, přímo vedle Krista, byl to zřejmě Antikrist! I on byl součástí této kosmické pouti. Všichni Hitlerové světa, všichni despotičtí vládcové a tyrani byli konkrétním zosobněním tohoto principu zla. Bylo obtížné pochopit, jak blízko sobě stáli Kristus a Antikrist. Bylo to velmi matoucí. Jak je od sebe rozeznat? Pochopil jsem, že bude velmi obtížné najít na zemi duchovního učitele, kterého bych mohl následovat. Jak může člověk poznat, jetli je určitý duchovní vůdce emanací Krista, nebo Antikrista? Duchovní dobro a zlo byly pouze dvě stránky jedné mince. Tot blízké paradoxní spojení uvedených protikladných kosmických energií svým způsobem vysvětluje zdánlivě zmatené události lidského světa, například vzestup nacistické strany v Německu nebo problematický vývoj některých náboženských kultů....



 .....V jiném momentě jsem měl krátký, ale neobyčejně silný zážitek, na který nikdy nezapomenu. Pocítil jsem přítomnost Lucifera a pak jsem ho i jasně viděl. Byl to obrovský tmavý tvor, napůl člověk, napůl zvíře s chlupatým tělem, velkými drápy a křídly jako drak. Vystupoval s tmavé jeskyně a uprostřed noci letěl po obloze černé jako uhel podobaje se obrovskému netopýru. Jak jsem ho z dálky pozoroval, s údivem jsem si všiml, že se jeho hlava ocitla v plamenech. 

Ďábel, samotný Lucifer, byl Světlem transformován a sám se stal Světlem. 
Nyní jsem porozuměl tomu, proč "Lucifer" doslova znamená "světlonoš". Očišťující oheň ho strávil přímo před mýma očima. Věděl jsem, že se už nikdy nebudu bát zla ani samého ďábla.


Myslím, že i tento mystický prožitek je dostačně výmluvný...Snad ani není co dodat. Možná jen to co pravila moje kamarádka Táňa: "Dokonalost je rovnováha...ne?"


Trocha teorie....

V předchozí části tohoto sajtu jsem se zmiňoval o tom, jak dobře je možné podepřít magickou magickou teorii přírody například velmi soudobou teorií biologa Sheldraka. 
Tyto "podpůrné teorie" je možné posílit argumenty, které jsou podle mého názoru ještě silnější. Možná si říkáte proč. Vždyť magie je otázkou víry. Víry v její možnosti, víry v schopnosti lidského ducha.
Obávám se ale, že věc tak jednoduchá není. Každý trochu hloubavější člověk se těžko smíří s dogmaty, se záhadně znějícími definicemi a postuláty. Samozřejmě že lidí, kteří k magii přičichnou a opájejí se definicemi a záhadně znějícími pravidly a fantaskními rity je většina. Nicméně jsem přesvědčen, že to nebude ta správná cesta. Možná nebude od věci pokusit se zapátrat po důvodech funkčnosti magického systému a skalní okultisté nemusí následující řádky o vícerozměrných prostorech číst...

Je možná existence vícerozměrných vesmírů, které působí rozhodujícím způsobem na náš svět? 
Existuje celá řada různě složitých teorií, pocházejících z vědního oboru, který matematickými modely zkoumá vlastnosti vícerozměrných prostorů (myšleno těch, které mají více rozměrů než náš svět) a která se jmenuje topologie. Protože nejsem ve vysoké matematice příliš kovaný, abych si troufl přibližovat na těchto stránkách často neuvěřitelná matematická kouzla, zvolil jsem příklad jiný. Důvodem pro tuto volbu je i to, že teorie, se kterou vás chci seznámit, byla dosud málo publikovaná a navíc je produktem českých vědců a ač spatřila světlo světa už v roce 1943 má, podle mého názoru, stále právo na život. Slovo teorie není úplně správné, jedná se řekněme o myšlenkový model. Popsali ho čeští vědci matematik Otakar Borůvka a přírodovědec Ferdinand Herčík ve "Sborníku lékařském, svazek XLV, 1943, "Věda a život - 1944. Teorii použil v knize "Tušení souvislosti" Ludvík Souček.
Musím říci, že tento myšlenkový model je více než zajímavý.

Podle autorů, žijeme my všichni v trojrozměrném prostoru R3. Tento "náš" prostor je součástí určitého nadprostoru R4. Tento prostor R4 je místem kde se odehrávají veškeré životní děje a je složen z množiny míst tvořících náš prostor R3, ale i z míst, pro které platí zákony a geometrie čtyřrozměrného prostoru.

Přiznám se, že stejně asi jako pro vás, je i pro mne představa světa obohaceného o další dimenzi poněkud špatně představitelná, ale existují modely ještě "vícerozměrnějších" prostorů a že tyto teorie nejsou pro topology "nic proti ničemu" a neodporují současnému poznání ani v nejmenším. Nám bude v této chvíli stačit hrubé zjednodušení a konstatování, vcelku logické, že trojrozměrný prostor rozděluje prostor čtyřrozměrný na dvě části.

 Nejjednodušeji je možné si to představit následujícím způsobem. Představme si dvojrozměrný prostor...Je to poměrně jednoduché, můžeme nám ho nahradit listem papíru, pokud si nasimulujeme pohyb na tomto papíru jen posouváním po ploše listu, tak tu máme dokonalý dvojrozměrný svět. V okamžiku když list papíru vložíme do duté koule, list papíru nám prostor v ní rozdělí. Dvojrozměrný svět nám ten "náš" trojrozměrný rozdělil na dvě části.

 V této souvislosti je zajímavá ještě jedna úvaha. Představte si, že jako "vetřelec" z trojrozměrného prostoru proniknete do prostoru dvojrozměrného. Jak uvidí bytosti dvojrozměrného světa váš zvědavý prst pronikající do jejich "světoplacky"? Nikoliv jako prstík, ale pouze jako jeho průmět - tj. jako, kruh nebo elipsu. Ráno budou místní noviny dvojrozměrného světa plné zpráv o výskytu podivné elipsy, která se zde náhle zjevila a po rychlém pohybu, vymykajícímu se jakýmkoliv zkušenostem jejich světa, stejně náhle a záhadně zmizela. Prostě neidentifikovatelná sunoucí se elipsa NSE. No to pouze na okraj:-)))

Vraťme se ale zpět, situace v prostoru R4 může být ale složitější. Pokud dojde k průchodu bodu bodu z jedné části R4 do části druhé skrz prostor R3 existuje po určitou dobu reálně v našem prostoru R3. Máme tu tedy situaci, kterou lze popsat následovně. Prostor R4 je rozdělený prostorem R3 na R4 + a R4 -. 
Borůvka a Herčík potom na tom všem postavili model života v našem prostoru R3 následujícím způsobem:
 1) Všechny organismy jsou čtyřrozměrné útvary v prostoru R4, pronikající naším prostorem R3 a samozřejmě do něho zasahují.
 2) Všechny organismy v našem prostoru R3 jsou výsledkem průniku těchto čtyřrozměrných organismů z prostoru R4 do prostoru R3.
 Jinými slovy, tento model předpokládá, že vše živé je vlastně čtyřrozměrnou bytostí v prostoru R4, která zasahuje do našeho prostoru dějem, jež je možné popsat jakoby difusi pomyslných částic z oblasti + do oblasti -. Tyto pomyslné částice, které se právě nacházejí v našem prostoru R3, potom vytváří aktuální stav a podobu rostliny, zvířete či člověka. V místech v prostoru R3, dochází k interakci čtyřrozměrné bytosti s atomy a molekulami našeho světa. Pokud říkáme našeho světa, musíme si zároveň uvědomit, že pokud je tento předpoklad správný a vícerozměrné prstory jsou realitou, je potom i tento zmiňovaný prostor R4 naším domovem. Jen ho nejsme schopni běžně vnímat. Možná z toho důvodu, že náš mozek prostě není na vnímání vícerozměrných prostorů dostatečně vybaven. Objektivně vzato ani atomární děje, které se patrně odehrávají ve vícerozměrných prostorech, neleží ani pro fyziky v oblasti bezprostředních zkušeností. Důležitým momentem tohoto modelu je předpoklad, že i prostor R3 působí zpětně na čtyřrozměrný organismus a tím ho i pozměňuje.
Čas jako pátou dimenzi vnáší do modelu představa dynamického difundování částic čtyřrozměrného prostoru.
Náš trojrozměrný organismus žije v našem trojrozměrném světě R3 tak dlouho, dokud trvá průnik částic čtyřrozměrného organismu na pouti mezi částmi R4+ do R4-. Smrt je definitivní přechod do R4-. V prostoru R3 zůstává mrtvé tělo, jeho molekuly se rozptýlí a někdy příště budou možná zapojeny znovu do difuzního děje.
Přestože Borůvka a Herčík jako správně materialisticky orientovaní vědci netvrdí nic o tom, že by prostor R4+ bylo místo kde je všechno živé předem dáno, musím konstatovat, že se tato myšlenka přichází úplně sama. Pokud model platil, potom by nejistoty okolo Sheldrakeovy teorie, procesů vzniku života, vědomí a dalších neznámých, byly vyřešeny jakoby mávnutím kouzelného proutku.
Borůvka a Herčík zdůrazňují vzájemné ovlivňování čtyřrozměrných organismů v našem prostoru R3, a snad i (už nám hůře představitelným způsobem) v prostoru R4, který může být místem průniku a difůze z řádově složitějších prostorů R5. Toto ovlivňování by potom bylo skvělým východiskem při řešení otázek smyslu života, karmy a podobně. 
Autoři mluví o tom, že jejich myšlenkový model umožňuje vysvělovat pozadí dědičnosti, dorozumívání zvířat, vztahů mezi psychickými a fyzickými stavy i jevy, které leží v oblasti psychotroniky. A to vše bez valných matematických problémů a fyzikálně přijatelně.
Díky vzájemnému dynamickému ovlivňování vícerozměrných prostorů skýtá model i vysvětlení pro fungování astrologie, imitativní magie a dalších fenoménů. 

Významným přínosem pro oblast parnormálna jsou práce anglického teoretického fyzika Herberta. Rozebral řadu prokázaných případů telekineze. Pro prokázané případy telekineze těžších předmětů, těch, které nelze vysvětlit získáváním energie pro přesuny konverzí tepelné energie na energii mechanickou (nicméně stejně neznámým mechanismem), navrhuje hypotézu transferu energie z jiného vesmíru, z jiné dimenze.

Tvrdí, že síly pohybující velmi těžkými předměty, nemohou být vybuzeny akcí centrálního nervového systému subjektu, byť by tato akce byla schopná způsobit místní časoprostorové zvrásnění a interakcí mezi přítomnými a sousedícími hmotami vesmírů A a B vést k měřitelným fyzikálním efektům. Herbert v těchto případech navrhuje existenci bytostí ve vesmíru B, spojených svou existencí s hyperprostorem. Tvory nazývá hypidové. Tito hypidové se potom energeticky vměšují do našeho vesmíru. Možná je pro tento proces nutná přítomnost člověka, možná ne.

Otázkou zůstává, proč se tito tvorové ponejvíce prezentují například jevem poltergeist. Ale i tak se dostáváme poměrně blízko tvorům, které popisuje magie jako genie a které je možno evokovat magickými rituály.

Share:

0 komentářů:

Okomentovat

Archiv blogu

Doporučuji

Magie a 21. století aneb, jak to vidím já... Část 1.

Rozhodl jsem se "reinkarnovat" svojí stať o Magii, kteréžto povídání pochází z hloubek Eldaru a minulého století :-) Proč? ...

Můj fotoblog

Používá technologii služby Blogger.

Zajímavé odkazy:

Masáže - Buddhova zahrada

Masáže - Buddhova zahrada
Buddhova zahrada

Kontaktujte mne:

Název

E-mail *

Vzkaz *

Copyright © Hadův týden | Powered by Blogger
Design by SimpleWpThemes | Blogger Theme by NewBloggerThemes.com